Základem "ženských nemocí" je role oběti, ve které se mnoho žen nalézá nebo se v ní vidí. Mnoho žen má často pocit - více než muži - že život se jim prostě pouze "děje", že je potkává něco zvenčí, čemu se potom bez řečí a bezbranně poddávají. Hledáme nějaký vztah, protože se obáváme samoty; a na tento vztah se poté vážeme, i když nejsme šťastnější a zdravější, ale dokonce když se nám daří i hůře. Z mnohých terapií víme, že právě ženy, které jsou nejisté, se rády váží na terapeutická sezení (nebo na terapeuty), a tak snadno zůstávají ve své nesamostatnosti. Pokud odmítáme odpovědnost za svůj život a svoje zdraví (vědomě nebo ne), může i tento postoj působit negativně. Pokud se nenacházíme ve svém Středu, vypadáváme také ze svého vnitřního i vnějšího, duševního i tělesného zdraví. Ženy od přírody bytosti otevřené a senzibilní. Většinou jsme se neučily s touto otevřeností zacházet, chránit se před ní. Jsme potom jako "houba", která nedobrovolně nasává všechno zlo tohoto světa. To jsou opět "výborné" předpoklady pro rozvoj dalších nemocí.
Právě okolo 50 let věku si však většinou tělo vše "rozmyslí". Vaječníky pracují stále méně pravidelně, vydávají do oběhu krevního stále méně pohlavních hormonů. Tělo, které po dlouhé roky pracovalo docela spolehlivě, začne najednou stávkovat. Je to celkem logické - pohlavní hormony zasahují více či méně do většiny řídících funkcí těla. Většina orgánů závislých na hormonální regulaci je najednou jaksi bez dostatečného velení, začíná chybět pravidelná regulace a funkce těchto orgánů se mění. Kolísající hladiny hormonů vedou k pocitům horka, návalům, slabostem. Mnohdy se objevuje kolísání krevního tlaku, provázené bolestmi hlavy, nebo pocity malátnosti. Často se najednou objevují obtíže s kvalitou pokožky, projevující se různými vyrážkami, ochabováním kůže (zčásti i díky nedostatku tekutin), rychlejší tvorbou vrásek. U některých žen se s přechodem začne zcela náhle měnit kvalita kostí - dochází k úbytku kostní hmoty, která vede zpočátku k osteopenii, poté i k osteoporóze. Velmi obvyklými to projeví jak dlouhodobé, většinou úporné a nepříjemné bolesti v zádech či v dlouhých kostech. Tyto nutí často ženu k polykání hrstí prášků od bolesti. S pokračujícím odvápňováním kostí pak může docházet ke změnám tvaru páteře, takzvaným degenerativním poruchám. Náhlý pokles hladiny hormonů u mnohých žen vede ke změnám v ukládání tuku. Ten se začíná hromadit i mimo typická ženská místa (zadek, boky, prsa). A tak mezi ženami v přechodovém věku drasticky přibývá obezity. Ta samozřejmě dále výrazně zatěžuje páteř, postiženou osteoporózou. Mimo to se výrazně zvyšuje hladina tuků v těle (cholesterol, triglyceridy) - to se pak podílí na vzniku dalších rizik. Nejhorší ze všeho je pak obrovský vzestup rizika srdečně-cévních onemocnění, který s sebou klimakterium přivádí. Žena, až doposud pod mocným vlivem pohlavních hormonů, se s poklesem jejich hladiny dostává poměrně náhle, během několika málo let do stejné rizikové skupiny, jako muži jejího věku. A jde o riziko vzniku velmi drastických nemocí. Všichni "strašáci", uvedení v předchozím výčtu, jsou pro ženu jistě velmi nepříjemní. Nelze se tedy divit, že téma klimakteria, přechodu je jedním z nejčastějších témat hovoru u žen okolo 50. roku věku.
|
